Společnost ocelové pásy

O nás

Představujeme Vám souhrnné informace o Společnosti Ocelové pásy týkající se její historie vzniku, popisu odborné činnosti a vlastní organizace.

Historie společnosti

Založení Celostátní odborné skupiny „Výroba pásů“
Celostátní odborná skupina Výroba pásů byla založena 5. prosince 1973 na ustavujícím 1. pracovním semináři v Ostravě. Jejím sestavením byl pověřen Ing. Vladimír Dědek, CSc. z tehdejšího n.p. VŽKG Ostrava. Mezi zakládající členy bylo vybráno 29 předních odborníků z oblasti výroby a vývoje pásových ocelí všech československých válcoven, výrobců válcovacích tratí a jejich částí, hutních projekčních organizací, hutnických vysokých škol a GŘHŽ. Zde byly dohodnuty základní zásady a způsob práce.

Ustavení Společnosti Ocelové pásy
Celostátní odborná skupina „Výroba pásů“ se transformovala na „Společnost Ocelové pásy“ 18. května 1994 na ustavujícím shromáždění v průběhu 38. pracovního semináře ve Žloukovicích. Podle vlastních stanov je dobrovolným sdružením občanů a právnických osob, sdružených v souladu se zákonem č. 83/90 Sb. Na ustavujícím shromáždění byla zvolena výkonná rada, přijaty stanovy a projednány další organizační záležitosti. Pořádat pracovní semináře s předem určenou odbornou tématikou 2krát ročně střídavě v jednotlivých válcovnách ocelových pásů nebo ostatních institucích zapojených do činnosti, zároveň se seminářem také probíhají pravidelná plenární zasedání Společnosti Ocelové pásy.

Činnosti společnosti

Tematický se Společnost zaměřuje na otázky materiálů a produkci polotovarů pro výrobu ocelových pásů válcováním za tepla i válcováním za studena, technologie výroby ocelových pásů za tepla, za studena, tepelné a mechanické zpracování ocelových pásů. Dále se Společnost věnuje otázkám spojeným s povrchovými úpravami ocelových pásů před i po jejich zpracování. V neposlední řadě se Společnost věnuje projekci zařízení pro výrobu ocelových pásů, problematice výroby zařízení pro produkci, úpravu a další zpracování ocelových pásů. Důležitou oblastí je také sledování ekologických aspektů výroby a následných technologií zpracování ocelových pásů.

Pracovní semináře

Pracovní semináře tvořily a tvoří vždy hlavní pracovní náplň činnosti. Jejich základní koncepce zůstává bez podstatných změn od 1. semináře. Na programu prvého dne semináře (v části plenárního zasedání Společnosti) jsou řešeny organizační záležitosti, personální otázky, informace o přípravách dalších seminářů či konferencí, hodnocení uskutečněných akcí apod. V druhé části dne je pak odborný program semináře, ve kterém je vyhrazen prostor pro odborné přednášky, příp. koreferáty a diskusi. Této druhé části semináře se obvykle zúčastňují další přizvaní zástupci z pořádající organizace, která je garantem probíhajícího semináře. Na programu druhého dne je pak obvykle exkurze do pořádajícího závodu nebo je zajištěn jiný doprovodný program.

Konference s mezinárodní účastí

Tyto konference jsou pořádány od roku 1976 v pětiletých intervalech a podobně jako u seminářů se jejich základní koncepce nezměnila. Kompletně zajišťované Společnosti byla 5. konference v Opavě v r. 1996, 6. konference v Rožnově pod Radhoštěm v r. 2001, 7. konference v Přerově v r. 2006, 8. konference ve Staré Lesné-Vysoké Tatry a všechny budoucí konference byly a budou zajišťovány plně vlastními silami Společnosti, a to nejen příprava (pozvánky, tematické rozdělení přednášek, zajištění stravovacích a ubytovacích služeb, tlumočení, kulturní nebo doprovodný program konference, finanční zabezpečení aj.), ale i průběh vlastní konference (řízení sekcí, sekretariát a informační centrum, technické zabezpečení atd.).

Organizace společnosti

Výkonná rada (výbor)

Celostátní odborná skupina Výroba pásů byla od svého vzniku řízena zvoleným výborem, po ustavení Společnosti Ocelové pásy pak výkonnou radou v čele s prezidentem. Volební období je přibližně pětileté. Výkonná rada zajišťuje plnění úkolů a činnost v období mezi plenárními zasedáními.

Členská základna

Společnosti je okolo 30 řádných členů, průměrná účast na akcích (semináře a konference) činí přibližně 75% členské základny. Je nutno podotknout, že ani rozpad Československa neznamenal žádnou změnu v členské základně ani ve způsobu práce; původně celostátní skupina se tak stala skupinou česko-slovenskou či mezinárodní.